sobota, 24. dubna 2010

Kambodža 7-začínají bouřky

Čomripsua,
omlouvám se za drobné výpadky v komunikaci, ale vlivem bouřek, které se tady teď začínají vyskytovat a častým výpadkům elektriky, které s tím souvisejí, se nám nejspíš porouchal router a tudíž jsme byly odříznuté od internetu. Dnes se ale začalo blízkat na lepší časy, jelikož po třech dnech přišel pán z internetové společnosti a prohlásil že "Its broken madam", takže se nám s petou ulevilo, ze konecne vime, co se děje. Pán bohužel nevěděl jak router opravit a někoho kdo by to třeby věděl neseženeme do pondělí, takže teď sedíme v kavárně s wifi, pijeme kafčo a kokosové mléko z kokosu a vyřizujeme poštu.
Včera jsem tady zažila první pořádnou bouřku, s pojenou s prudkým hustým, leč teplým deštěm, ulice se během deseti minut proměnily v řeky, kterými ne úplně jednoduše šlo projet autem a ode všad se vyhrnulo spoustu domorodců, kteří se nahromadili na krajích těch ulic, aby sledovali jak se ve vodě plahočí auta, motorkáři, tuktukáři apod. Během hodiny bylo po dešti a během dalších deseti minut už nebyly žádné známky toho, že by kdy prešelo, ulice byly opět suché, jen možná vyplavených odpadků bylo víc. Krásně se ale pročistil vzduch a v noci jsem si dokonce musela přes ramena přehodit prostěradlo, aby mi nebyla zima.
Včera jsem taky nezvládla vyhodit svou první žábu z pokoje(nějak blbnou po těch deštích), musela ji vyhodit Peta, ja jsem ji proste do ruky nevzala. Slíbila jsem si ale že další žábu už si vyřeším sama. Peta tvrdi že si hravě zvyknu, ona je schopna vyhodit i velkého pavouka, který s námi bydlí v domě( cca 10cm v průměru, tělíčko 1cm, nožičky tlusté cca 3mm), s tím jsem zatím domluvená tak, že když je v místnosti, tak já jdu do jiné místnosti, nevím jak to udělám až bude u mě v ložnici, jelikož nikde jinde v domě není moskytiera, ale tuhle zbraň zatím ještě nepoužil.
Jinak se máme pořád dobře, ja už jsem zabředla do léčby i schématu kontrol, ošetřuju bebíčka, čistím uši, léčím kašle a alergické reakce. Nejvíc mě ale stejně zaměstnává jedna a ta samá princezna, prakticky po všem co sní kromě rýže a manga má strašné bolesti břicha, takže pak hodinu sedíme s teplým obkladem a masírujeme, jakmile se pak zvedne s tím, že má hlad, nebo když usne, tak víme že je po bolesti a začneme vyjednávat co by si teda dala a aby si toho nedala moc. Včera jsme vzaly pár dětí včetně zmiňované k moři, seděla mi na klíně a ptala se jestli jedem papat. U moře byla nadšená, stavěla hrady a s ostatníma se plácala ve vlnách, cestou zpátky mi pak v náručí usnula. Dneska jsem ji při práci periferním okem viděla, jak si přisouvá židličku a škrábe se na vyšetřovací lůžko, okamžitě mi klesla nálada na bod mrazu, logicky jsem předpokládala, že jí zase bolí břicho, došla jsem si pro zaměstnance který umí anglicky, aby mi přeložil kde bříško bolí a jak se jinak daří. Ona mi ale po překladateli jen vzkázala, že by tam u mě chtěla spát, že se jí u mě spí dobře:-)
Pár techníckých poznámek: pro chronické problémy se seznamem jsem přešla na gmail, takže teď používám email johahak@gmail.com. Taky jsem dala pár fotek na johahak.rajce.idnes.cz. jedna je tam z kambodžského summer katalogu(místo kam se chodíme večer koupat), na jedné fotce vypadám jako největší žena na světě, vystřižená z knihy rekordů, ale obětovala jsem se a stejně ji zveřejnila, prosím nehodnoťte to jak já jsem velká, ale jak ona je hubená).
Mějte se krásně.

0 komentářů:

Přidat komentář