čtvrtek 15. dubna 2010

Kambodža 4-první nesmělé pokusy za volantem

Ahoj všichni, děkuju za komentáře, aspoň vím o čem jsem ještě nepsala a nebudu pořád monotónně omýlat témata moře, slunce, suši, masáž, což věřím, kór když se kouknu na Seznamu na předpověď, že Vám stačí slyšet jen jednou.
Poprvé jsem jela do práce sama autem, zážitek náramný, já jsem teda ani jednou netroubila, což budu muset asi do příště napravit a na mě bylo troubeno asi jenom jednou nebo dvakrát. Po podrobné analýze jsme se s Petou shodly, že ještě dělám takové ty zbytečné začátečnické chyby, jako dávání přednosti zprava, stání na červenou, jízda na zelenou, křečovitá snaha se za každou cenu udržet v pravém pruhu, nebo naivní předpoklad, že auto které nebliká nemůže odbočit, nebo naopak auto které bliká, že opravdu odbočuje, ale to je prý otázka několika jízd, kdy pochopím, že jede prostě vždycky ten větší. Jsem opravdu zvědavá, jak budu jezdit v Čechách.
Ke komentářům, možná Vám přijde, že tady zatím moc nepracuju, ale to je tím, že děti z našeho domova jsou na prázdninách a my tu od včera na rekreaci máme jen 20 dětí z domova v Phnom phenu, které jsou díky bohu stabilizované v rámci základní choroby, a tak na ně chodím jenom dohlížet a zeptat se jak se měly u moře. Naše děti dorazí v pondělí a pak teprv začně moje opravdická práce, zatím jak jsem psala jen studuju dokumentaci a literaturu. O dětech tedy určitě napíšu víc až je poznám, jelikož teď by to bylo jen teoretické konstatování.
Dneska víc nestíhám, jelikož odjíždíme na víkend na ostrov.Zbytek příště.pac.
Jo a taky tady prší!!!

Žádné komentáře:

Okomentovat