Kambodža 16-pod vodou

Čomripsua,
s dovolením bych zahájila trochu morbidním, ale oblibeným vtipem evropanů žijících v Kambodži......"Při tragické nehodě dvou motorek se zranila většina účastniků, 8 z toho vážně"
Když už jsme u té dopravy, tak místní policisté se opět vytasili svojí inteligencí co se týče tahání peněz z baranků..... mají nový hit...pokutují za to,  že má někdo ve dne rozsvícená světla....což, co si budem povídat se stává jen barankům, kteří tu ještě nejsou tak dlouho a  mají to ještě zažité z Evropy, tudíž se ještě s policisty moc neumí hádat a přiměřeně tomu jsou i pokutováni. Když se zeptáte policisty, proč že se to nesmí, že to nedává úplně smysl, tak se dozvíte, že to není napsané v zákoně, takže proto. Hezké na tom ale je, že se vynořilo i spoustu kmérů, kteří teď jezdí po městě, zastavují baranky, ukazují jim na rozsvícená světla na autech a motorkách a lámanou angličtinou vykřikují Big problem mistr, big problem. Poprvé se člověk lekne, že má opravdu nějaký problém, ale když mu pak dojde, že se ho kméři snaží varovat před policií, tak to docela zahřeje.

V sobotu jsem uskutečnila svůj první potápěčský počin. V moři, které mělo 30 stupňů, jsem strávila dvakrát padesát minut v hloubce 10metrů, vše pod dohledem statného ošetřovatele Fabrice, francouzského instruktora. I přestože moře v období dešťů není  pro potápění ideální, vzhledem ke snížené viditelnosti, tak  korálové útesy byly vidět velice dobře a vzhledem k tomu, že jsem před týdnem s dětmi znovu shlédla Finding Nemo, tak jsem v sobotu mezi korály našla skoro všechny hlavní protagonisty, včetně hlavního hrdiny, clown fish. Clown fish je prý velice agresivní rybka, která se dokáže velice přesně trefit  čumáčkem potápěči přímo mezi oči, popřípadě ještě lépe, do nějakého čudlíčku na dýchacím přístroji, naštěstí je malinká a nedokáže způsobit nějaké větší škody. Já, vzhledem k tomu, že jsem v té době byla pod vodou teprve deset minut a teprve jsem se smiřovala s myšlenkou, že musím dýchat do hadičky a   nemůžu si vyplavat na vzduch kdy se mi zachce, tak jsem kvitovala s povděkem, že moje dýchací vybavení nechala bez povšimnutí.

Naštěstí z mojí strany nedošlo k žádné zbrklé reakci, což jsme i já i Fabrice velice uvítali. Jediný drobný problém nastal s podvodní komunikací, kterou jsem samozřejme měla před ponorem opakovaně vysvětlenou, ale krása mořského dna mě na tolik uchvátila, že jsem na všechny symboly okamžitě zapomněla....a ani nevím proč jsem měla strašnou potřebu Fabricovi sdělit, že se mi tam dole moc líbí, bohužel jsem na to zvolila zvednutý palec, což v podvodní komunikaci znamená, že potřebuju okamžitě nad vodu.....Fabrice jako správný profesionál  zachoval ledový klid a začal se mnou rukama nohama rozebírat, proč potřebuju na hladinu, nakonec jsme se dohodli, že na hladinu nepotřebuju, že jsem opravdu jen tak zpomalená.....Fab už se pak jen chytil za hlavu a úlevou se propadl o další dva metry hlouběji.....toto gesto jsem bohužel pochopila velice dobře...na lodi jsem mu pak musela slíbit, že sdělování dojmů nechám  pro příště až na hladinu.