Kambodža 3- kmérský nový rok

Ahoj děti,
zdravím ze Sihanoukville, pobřeží Thajského zálivu. Přesunula jsem se sem v úterý nad ránem s mojí kolegyní a spolubydlící Petrou a její kamarádkou. Petra je mladá křehká, leč energická sociální pracovnice ze Slovenska, která je tady od roku 08, dorozumívá se kmérsky, dokáže bez kolizí řídit v kmérské dopravě, krásně používá klaxon(až te´d jsem pochopila, že klaxon se nepoužívá jen jako upozorňovací prvek, i jako prvek výchovný-co to bylo na té křižovatce, světla si rozsviť, pomaleji by to nešlo, víc už se vás na tu motorku nevešlo atd) .
Náš domek je takové větší prezidentské apartmá, obrovské pokoje, kuchyň, zahrada atd.
Město samotné je mnohem menší a skromnější než Phnom Phen, i když prý čítá sto tisíc obyvatel, což si nedokážu moc vysvětlit, ale kmérská čísla mluví jasně. Většina silnic je vyasfaltovaných, centrum s hospodama a shopama, na periferii je víc chudinských chatrčí, mezi kterými občas trčí nějaká vilka. No a pak je tady taková velká louže, teda ne že by byla špinavá, ale je strašně teplá, i když pofukuje vítr a jezdí po ní takové tak akorát vlnky. Než aby se člověk pořád válel někde na tom bílém písku, tak se teda většinou odhodlá a vleze do ní no, ale řeknu Vám, je to oběť. Víc se rozepisovat nebudu, abych měla až přijedu domů ještě nějaké kamarády. Ostatně brzy po mém sdělení by měly následovat nějaké fotky.
Včera jsme se byly s Petou poprvé podívat v domově, který je hodně podobný tomu v Phnom Phen, který, jak jsem si te´d uvědomila, jste taky neviděli, takže si budete muset počkat na fotky. Většina dětí je na prázdninách u příbuzných a zbytek v domově v Phnom Phen, jelikož kméři dnes slaví nový kmerský rok, kterážto událost je spojena s cca týdenní veselicí.
V domově tedy zatím jen rekognoskuji terén, zaučuju se v lekárně a pročítám dokumentace dětí, abych věděla co které kdy má absolvovat.
Volný čas...zatím prakticky veškerý volný čas, proto se teď už tolik neozývám, omlouvám se, trávíme u louže, no jak říkám, je to očistec..a abychom to vydržely, tak se posilňujeme točeným oroseným iontovým nápojem, jménem Anqkor, což v kombinaci se sluníčkem vyvolává takový zajímavý stav mysli a duše....nevím no:-) Navíc byl včera ten Nový rok, který jsme teda taky oslavily, nešlo to jinak, je to tradice a tak jsme se přemohly. Město bylo plné lidí, jednak kmérů, jednak bílých držek(které tady jednak žijí, jednak cestují a teda mimochodem vlastní všechny trochu prosperující podniky ve městě, od plážových barů po městské kavárny), ohňostroje, hudba živá i mrtvá.
Nepříjemné bylo potkávat ve večerních hodinách na pláži páry ve složení postarší pán evropského vzhledu a dospívající kmérská dívka, kterých teda bohužel nebylo málo; já jsem se uklidňovala tím, že jde určitě o čistou a hlubokou lásku a holky mi to horlivým kýváním hlavy potvrzovaly; protože jinak by se z toho až zvedal kufr, ale člověk si to asi nesmí pouštět k tělu. Malou záplatou pro mě byly Petiny četné historky o smíšených párech bílého muže a kmérky, kdy kmérka běhá po trhu a ukazuje prstíkem na hadříky a chlap běhá za ní s taškama a cáluje, protože o peníze si ty holky zase prý říct umí.
Takže tolik asi ode mě, nějak jsem se zase nechala unést. Jdu zase studovat, jelikož zítra přifrčí děti.
Mějte se krásně a happy new year!!!
pac.johanka
PS: odborné lékařské pindy se mi sem nechtějí věšet, ale na vyžádání se můžu zmínit do mailu